FORMAN - HERZ - FOREVER

FORMAN - HERZ - FOREVER

Délka: minut

Miloš Forman a Juraj Herz. Vzpomínka na dvě ikony československé kinematografie na Dlabačově.

Měsíc duben letošního roku se nesl ve znamení dvou nenahraditelných ztrát pro československou i světovou kinematografii. Režiséři Juraj Herz (4.9.1934 - 8.4.2018) a Miloš Forman (18.2.1932 - 13.4.2018) byli nezaměnitelnými tvůrci, kteří se vymykali jak výběrem zfilmovaných látek, tak jejich ztvárněním. Byli solitéry, nebáli se riskovat, oba ve zralém věku zavedl osud do emigrace, kde se jim podařilo navázat v profesi, která pro ně byla vyjádřením tvůrčí i osobní svobody. Oba režiséři po sobě zanechali nesmazatelnou stopu a my jsme se rozhodli alespoň část z jejich díla představit v průběhu měsíce května na Dlabačově...

/ ÚTERÝ 8.5. v 19:00 /

MILOŠ FORMAN: KONKURS (1963)

Tato povídka tvoří s další povídkou "Kdyby ty muziky nebyly" jeden samostatný film Konkurs. Podstatnou část filmu KONKURS složeného ze dvou filmových fejetonů tvoří právě samotný Konkurs, film složený z autentických dokumentárních záběrů z pěveckého konkursu i ze zákulisí divadla Semafor v Praze. Jednoduchou dějovou osnovou jsou příběhy dvou dívek, které se konkursu zúčastnily. Tato povídka byla natočena v autentických prostorách divadla Semafor na 16 mm film.

/ ÚTERÝ 8.5. ve 21:00 /

JURAJ HERZ: SPALOVAČ MRTVOL (1968)

Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu.

/ PONDĚLÍ 14.5. v 19:00 /

JURAJ HERZ: PETROLEJOVÉ LAMPY (1971)

Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za bratrance, zkrachovalého důstojníka. V den svatby ale ještě netuší, jaká strašlivá nemoc pronásleduje jejího ženicha. Pečlivě rekonstruované období secese v sobě tají osudové lidské trápení: stárnoucí dívka z rodiny maloměstské honorace se dočká svého štěstí, když se provdá na pohledného důstojníka. Netuší ovšem, že muž trpí zhoubnou pohlavní chorobu - s marnou obětavostí pak o něho pečuje, vystavena zlomyslnému posměchu svého okolí. Vynikající, stále sugestivní snímek Juraje Herze se opírá o procítěné, jemně odstíněné herecké výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka.

/ PONDĚLÍ 14.5. ve 21:00 /

MILOŠ FORMAN: ČERNÝ PETR (1963)

Černý Petr je jedním z prvních filmů Československé nové vlny a zároveň hraným debutem jejího nejznámějšího představitele, Miloše Formana. Titulním hrdinou je mladík, který nejistým krokem vstupuje do dospělosti. Pracuje v obchodě, kde má za úkol hlídat, aby nikdo nekradl, ale bohužel nemá dost odvahy zloděje chytit nebo alespoň napomenout. Po práci tráví čas s přáteli i s rodiči, ale s nikým si příliš nerozumí. Jejich rozhovory sestávají z banalit, nezodpovězených otázek a monologů bez pointy. Místo uceleného příběhu je nám představena řada volně spojených epizod, v nichž Forman portrétuje své hrdiny při každodenních činnostech a snaží se zachytit ducha doby. Příznačný je absurdní humor a trefnost pozorování každodenního života. Filmu dodává na přesvědčivosti jeho dokumentární charakter, který spočívá v nenásilné režii a obsazení některých rolí neherci.

/ PONDĚLÍ 21.5. v 19:00 /

JURAJ HERZ: MORGIANA (1972) - UVÁDÍME Z 35MM FILMU

Iva Janžurová ve své životní roli (přesněji řečeno dvojroli) ztělesňuje dvě povahově zcela rozdílné sestry. Zatímco jedna je vlídná a dobrá, druhá představuje ztělesněné zlo, chorobnou nenávist a závist. Zlá sestra se rozhodne odstranit svůj sourozenecký protějšek, ve kterém není schopna snést vlastnosti, jež právě sama postrádá. Její zrůdnost však záhy překvapí ji samotnou, když nabyde nečekaných rozměrů.

/ PONDĚLÍ 21.5. ve 21:00 /

MILOŠ FORMAN: HOŘÍ MÁ PANENKO (1967)

Autorem námětu a scénáře je známá a osvědčená trojka Miloš Forman, Jaroslav Papoušek a Ivan Passer. Modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí, se odehrává na pozadí hasičského bálu. V karikování a pranýřování české národní povahy jsou režisér Forman a kameraman Miroslav Ondříček doslova nelítostní. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální.

První Formanův barevný film byl opět obsazen neherci známými z předcházejících filmů (za všechny jmenujme Jana Vostrčila v roli předsedy plesového výboru a Miladu Ježkovou jako ženu hlídající tombolu). Upocenou atmosféru vesnické tancovačky podtrhují dechovkové coververze soudobých beatových hitů, např. Hvězdy na vrbě či From Me To You od Beatles. Hovorová řeč představuje katalog komunikačních defektů, zvlášť když se postavy snaží být oficiální. Pamflet o společnosti, ve které přestávají fungovat kamufláže, ale není si schopná přiznat pravý stav věcí, se tehdy stal synonymem společensky podvratného filmového cynismu - proti filmu například zcela oficiálně protestovali čeští hasiči. Italský koproducent snímku Carlo Ponti se dokonce díla zřekl a žádal zpět vložený kapitál. Finanční trn z režisérovy paty nakonec vytrhl francouzský producent Claude Berri, který uhradil chybějící částku. Ponti ale udělal chybu, neboť film byl nakonec nominován na Oscara v kategorii cizojazyčný film.

******************************************************************************************************

MILOŠ FORMAN:

Miloš Forman se narodil 18. 2. 1932 v Čáslavi. Rodiče zahynuli v koncentračním táboře, on sám vyrůstal v domově mládeže a internátní škole pro oběti 2. světové války v Poděbradech, kde se setkal např. s Ivanem Passerem, či s budoucím polským režisérem Jerzym Skolimowským. Nepřijali ho na studium DAMU, proto odešel na FAMU studovat obor scénáristika a dramaturgie. Ve filmu STŘÍBRNÝ VÍTR si zahrál vedlejší roli vojáka, před ukončením studia spolupracoval s Martinem Fričem na veselohře NECHTE TO NA MNĚ (1955). Po absolutoriu krátce pracoval pro televizi, spolupodílel se na scénáři filmu ŠTĚŇATA (1957) a na režii filmu Alfréda Radoka DĚDEČEK AUTOMOBIL (1957)l, ve kterém hrál i vedlejší roli. S tímto režisérem spolupracoval na prvních programech Laterny Magiky.

Samostatně režíroval až v roce 1963 svůj debut, který se uvádí pod souhrnným názvem Konkurs, a tvoří jej dvě povídky: „Konkurs“ a „Kdyby ty muziky nebyly“. Prvním celovečerním filmem je pak ČERNÝ PETR (1963), jenž získal mnohá zahraniční ocenění. Následoval snímek LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY (1965) o nezodpovědných slibech nezodpovědné mládeže a prvních životních prohrách. Roku 1967 vznikl jeho snad nejznámější český film HOŘÍ MÁ PANENKO (anglicky Firemen's Ball - Hasičský ples), kde jsou na půdorysu hasičského bálu zpodobeny nešvary české společnosti.

Po srpnu roku 1968 odchází Forman do USA. Zde na sebe poprvé upozorní komedií TAKING OFF (Odcházím). Za něj získal ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a cenu MFF v Cannes za nejlepší film. Následoval dokument VIDĚNO OSMI z roku 1973 pojednávající o olympijských hrách v Mnichově. V roce 1975 přichází Formanův asi nejlepší snímek PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM. Film o americkém trestanci (Jack Nicholson), který se chce vyhnout vězení, a proto předstírá šílence, mu vynesl Oscara za nejlepší režii. Dále film získal Oscary za nejlepší film, hlavního herce, hlavní herečku a scénář a dalších pět nominací. Přelet získal i 4 Zlaté glóby a Forman dostal Cenu amerických kritiků za nejlepší režii i Cenu L.A: Director Guild Award, udělovanou nejlepším světovým režisérům. Přidal i Cenu britské filmové akademie.

V roce 1979 natočil muzikál VLASY (Hair), kultovní, nicméně trochu nedoceněné dílo. Za film RAGTIME o rasové nenávisti z roku 1981 si vysloužil nominaci na Zlatý Globus. V roce 1985 přišel se snímkem AMADEUS pojednávajícím o dvorním skladateli Vídeňského dvora Salierim, který se snaží všemi možnými způsoby zničit nováčka Amadea Mozarta. Film, který získal 13 nominací na Oscara, z nichž 8 bylo proměněno ve zlatou sošku, mu přinesl druhého Oscara za režii. Forman si za režii odnesl ještě Zlatý Globus, Cenu britské i francouzské filmové akademie a již podruhé L.A. Director Guild Award. O rok později natočil VALMONTA, což je podle kritiky jediný vysloveně špatný Formanův film. Po tomto neúspěchu chtěl s filmováním skončit.

V roce 1996, však po sedmi letech přece jen přišel s novým filmem. Delší přestávka mu jistě prospěla k tomu, aby mohl natočit dobrý film. LID VS. LARRY FLINT je snímek o nekonečném boji porno magnáta Larryho Flinta za svobodu projevu. Forman za něj získal další Zlatý Globus, na Oscara ale už nedosáhl a musel se spokojit s pouhou nominací. Vyhrál i hlavní cenu na MFF v Berlíně. V roce 1999 natočil drama MUŽ NA MĚSÍCI, s Jimem Carreym a Dannym de Vitem v hlavních rolích, které je vlastně biografií neúspěšného amerického komika Andyho Kaufmana. Za něj si odnesl již druhou cenu z MFF v Berlíně. V roce 2001 si po dlouhé době vyzkoušel úlohu herce. Vytvořil roli v romantické komedii RABÍN, KNĚZ A KRÁSNÁ BLONDÝNKA. Od října 2003 začíná Forman natáčet historické drama EMBERS s Klausem Mariem Brandeurem a Winonou Ryder v hlavních rolích.

Miloš Forman je potřetí ženatý. Má celkem čtyři syny, dvojčata Matěje a Petra se zpěvačkou Věrou Křesadlovou, narozené roku 1964. Z posledního manželství s Martinou Zbořilovou (svatba 1999) má Andrewa a Jamese. Ač Miloš Forman není rodilý Američan a ve Spojených státech začal tvořit až téměř ve čtyřiceti letech, patří jistě mezi nejlepší americké tvůrce novodobé historie, jehož osamocení rebelové bojující za své názory dokáží oslovit snad každého diváka.

******************************************************************************************************

JURAJ HERZ:

Režisér, scénárista a herec Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmarku. Ke konci války byl spolu s rodiči deportován do koncentračního tábora. Po válce studoval na bratislavské Střední uměleckoprůmyslové škole fotografii a po ní na loutkářské fakultě DAMU režii a herectví. Poté spolupracoval jako režisér a herec s divadlem Semafor. Do menších úloh byl obsazován i ve filmech a brzy začal pracovat na Barrandově také jako asistent režie a pomocný režisér, mimo jiné na filmu Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kadár - Elmar Klos.

Jako samostatný režisér debutoval roku 1965 středometrážním snímkem Sběrné surovosti podle povídky Bohumila Hrabala. V následujících letech bylo zřejmé, že do naší kinematografie vstoupil talentovaný originální tvůrce, který se se stejnou jistotou a elegancí pohybuje na poli psychologického dramatu (Znamení Raka, Petrolejové lampy), komedie (Kulhavý ďábel, Holky z porcelánu), tragické grotesky (Spalovač mrtvol), hororu (Upír z Feratu), stylizovaného romantického příběhu (Morgiana) a v neposlední řadě i působivé pohádky s tajemnou atmosférou (Panna a netvor, Deváté srdce, Přezůvky štěstí). Jeho filmy se vedle žánrové různorodosti vždy vyznačovaly smyslem pro budování napětí, ale také smyslem pro humor (často černý), mimořádná pozornost byla věnována výtvarně stylizované stránce obrazu i promyšlenému výběru a vedení herců.

Juraj Herz ve své znamenité a úspěšné sérii filmů pokračoval také po roce 1987, kdy emigroval do NSR. Dále natáčel klasické i moderní filmové pohádky (Žabí princ, Hloupá Augustina, Císařovy nové šaty), více se věnoval tvorbě dokumentárních TV filmů i seriálů pro různé televizní společnosti v Německu, Rakousku, Francii i USA. Od začátku devadesátých let střídavě točí v České republice a v zahraničí filmy i dokumenty, inscenace a seriály, působí jako divadelní režisér v činohře i v opeře. Za vlastní filmovou tvorbu získal řadu domácích i mezinárodních ocenění, včetně velkých cen na festivalech v Karlových Varech, v Monte Carlu, v Chicagu aj. Vedle toho byl vyznamenán Velkou cenou bavorské televize a Státní cenou Bavorska.

/zdroj: csfd.cz

Miloš Forman a Juraj Herz. Vzpomínka na dvě ikony československé kinematografie na Dlabačově.

Měsíc duben letošního roku se nesl ve znamení dvou nenahraditelných ztrát pro československou i světovou kinematografii. Režiséři Juraj Herz (4.9.1934 - 8.4.2018) a Miloš Forman (18.2.1932 - 13.4.2018) byli nezaměnitelnými tvůrci, kteří se vymykali jak výběrem zfilmovaných látek, tak jejich ztvárněním. Byli solitéry, nebáli se riskovat, oba ve zralém věku zavedl osud do emigrace, kde se jim podařilo navázat v profesi, která pro ně byla vyjádřením tvůrčí i osobní svobody. Oba režiséři po sobě zanechali nesmazatelnou stopu a my jsme se rozhodli alespoň část z jejich díla představit v průběhu měsíce května na Dlabačově...

/ ÚTERÝ 8.5. v 19:00 /

MILOŠ FORMAN: KONKURS (1963)

Tato povídka tvoří s další povídkou "Kdyby ty muziky nebyly" jeden samostatný film Konkurs. Podstatnou část filmu KONKURS složeného ze dvou filmových fejetonů tvoří právě samotný Konkurs, film složený z autentických dokumentárních záběrů z pěveckého konkursu i ze zákulisí divadla Semafor v Praze. Jednoduchou dějovou osnovou jsou příběhy dvou dívek, které se konkursu zúčastnily. Tato povídka byla natočena v autentických prostorách divadla Semafor na 16 mm film.

/ ÚTERÝ 8.5. ve 21:00 /

JURAJ HERZ: SPALOVAČ MRTVOL (1968)

Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu.

/ PONDĚLÍ 14.5. v 19:00 /

JURAJ HERZ: PETROLEJOVÉ LAMPY (1971)

Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za bratrance, zkrachovalého důstojníka. V den svatby ale ještě netuší, jaká strašlivá nemoc pronásleduje jejího ženicha. Pečlivě rekonstruované období secese v sobě tají osudové lidské trápení: stárnoucí dívka z rodiny maloměstské honorace se dočká svého štěstí, když se provdá na pohledného důstojníka. Netuší ovšem, že muž trpí zhoubnou pohlavní chorobu - s marnou obětavostí pak o něho pečuje, vystavena zlomyslnému posměchu svého okolí. Vynikající, stále sugestivní snímek Juraje Herze se opírá o procítěné, jemně odstíněné herecké výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka.

/ PONDĚLÍ 14.5. ve 21:00 /

MILOŠ FORMAN: ČERNÝ PETR (1963)

Černý Petr je jedním z prvních filmů Československé nové vlny a zároveň hraným debutem jejího nejznámějšího představitele, Miloše Formana. Titulním hrdinou je mladík, který nejistým krokem vstupuje do dospělosti. Pracuje v obchodě, kde má za úkol hlídat, aby nikdo nekradl, ale bohužel nemá dost odvahy zloděje chytit nebo alespoň napomenout. Po práci tráví čas s přáteli i s rodiči, ale s nikým si příliš nerozumí. Jejich rozhovory sestávají z banalit, nezodpovězených otázek a monologů bez pointy. Místo uceleného příběhu je nám představena řada volně spojených epizod, v nichž Forman portrétuje své hrdiny při každodenních činnostech a snaží se zachytit ducha doby. Příznačný je absurdní humor a trefnost pozorování každodenního života. Filmu dodává na přesvědčivosti jeho dokumentární charakter, který spočívá v nenásilné režii a obsazení některých rolí neherci.

/ PONDĚLÍ 21.5. v 19:00 /

JURAJ HERZ: MORGIANA (1972) - UVÁDÍME Z 35MM FILMU

Iva Janžurová ve své životní roli (přesněji řečeno dvojroli) ztělesňuje dvě povahově zcela rozdílné sestry. Zatímco jedna je vlídná a dobrá, druhá představuje ztělesněné zlo, chorobnou nenávist a závist. Zlá sestra se rozhodne odstranit svůj sourozenecký protějšek, ve kterém není schopna snést vlastnosti, jež právě sama postrádá. Její zrůdnost však záhy překvapí ji samotnou, když nabyde nečekaných rozměrů.

/ PONDĚLÍ 21.5. ve 21:00 /

MILOŠ FORMAN: HOŘÍ MÁ PANENKO (1967)

Autorem námětu a scénáře je známá a osvědčená trojka Miloš Forman, Jaroslav Papoušek a Ivan Passer. Modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí, se odehrává na pozadí hasičského bálu. V karikování a pranýřování české národní povahy jsou režisér Forman a kameraman Miroslav Ondříček doslova nelítostní. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální.

První Formanův barevný film byl opět obsazen neherci známými z předcházejících filmů (za všechny jmenujme Jana Vostrčila v roli předsedy plesového výboru a Miladu Ježkovou jako ženu hlídající tombolu). Upocenou atmosféru vesnické tancovačky podtrhují dechovkové coververze soudobých beatových hitů, např. Hvězdy na vrbě či From Me To You od Beatles. Hovorová řeč představuje katalog komunikačních defektů, zvlášť když se postavy snaží být oficiální. Pamflet o společnosti, ve které přestávají fungovat kamufláže, ale není si schopná přiznat pravý stav věcí, se tehdy stal synonymem společensky podvratného filmového cynismu - proti filmu například zcela oficiálně protestovali čeští hasiči. Italský koproducent snímku Carlo Ponti se dokonce díla zřekl a žádal zpět vložený kapitál. Finanční trn z režisérovy paty nakonec vytrhl francouzský producent Claude Berri, který uhradil chybějící částku. Ponti ale udělal chybu, neboť film byl nakonec nominován na Oscara v kategorii cizojazyčný film.

******************************************************************************************************

MILOŠ FORMAN:

Miloš Forman se narodil 18. 2. 1932 v Čáslavi. Rodiče zahynuli v koncentračním táboře, on sám vyrůstal v domově mládeže a internátní škole pro oběti 2. světové války v Poděbradech, kde se setkal např. s Ivanem Passerem, či s budoucím polským režisérem Jerzym Skolimowským. Nepřijali ho na studium DAMU, proto odešel na FAMU studovat obor scénáristika a dramaturgie. Ve filmu STŘÍBRNÝ VÍTR si zahrál vedlejší roli vojáka, před ukončením studia spolupracoval s Martinem Fričem na veselohře NECHTE TO NA MNĚ (1955). Po absolutoriu krátce pracoval pro televizi, spolupodílel se na scénáři filmu ŠTĚŇATA (1957) a na režii filmu Alfréda Radoka DĚDEČEK AUTOMOBIL (1957)l, ve kterém hrál i vedlejší roli. S tímto režisérem spolupracoval na prvních programech Laterny Magiky.

Samostatně režíroval až v roce 1963 svůj debut, který se uvádí pod souhrnným názvem Konkurs, a tvoří jej dvě povídky: „Konkurs“ a „Kdyby ty muziky nebyly“. Prvním celovečerním filmem je pak ČERNÝ PETR (1963), jenž získal mnohá zahraniční ocenění. Následoval snímek LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY (1965) o nezodpovědných slibech nezodpovědné mládeže a prvních životních prohrách. Roku 1967 vznikl jeho snad nejznámější český film HOŘÍ MÁ PANENKO (anglicky Firemen's Ball - Hasičský ples), kde jsou na půdorysu hasičského bálu zpodobeny nešvary české společnosti.

Po srpnu roku 1968 odchází Forman do USA. Zde na sebe poprvé upozorní komedií TAKING OFF (Odcházím). Za něj získal ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a cenu MFF v Cannes za nejlepší film. Následoval dokument VIDĚNO OSMI z roku 1973 pojednávající o olympijských hrách v Mnichově. V roce 1975 přichází Formanův asi nejlepší snímek PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM. Film o americkém trestanci (Jack Nicholson), který se chce vyhnout vězení, a proto předstírá šílence, mu vynesl Oscara za nejlepší režii. Dále film získal Oscary za nejlepší film, hlavního herce, hlavní herečku a scénář a dalších pět nominací. Přelet získal i 4 Zlaté glóby a Forman dostal Cenu amerických kritiků za nejlepší režii i Cenu L.A: Director Guild Award, udělovanou nejlepším světovým režisérům. Přidal i Cenu britské filmové akademie.

V roce 1979 natočil muzikál VLASY (Hair), kultovní, nicméně trochu nedoceněné dílo. Za film RAGTIME o rasové nenávisti z roku 1981 si vysloužil nominaci na Zlatý Globus. V roce 1985 přišel se snímkem AMADEUS pojednávajícím o dvorním skladateli Vídeňského dvora Salierim, který se snaží všemi možnými způsoby zničit nováčka Amadea Mozarta. Film, který získal 13 nominací na Oscara, z nichž 8 bylo proměněno ve zlatou sošku, mu přinesl druhého Oscara za režii. Forman si za režii odnesl ještě Zlatý Globus, Cenu britské i francouzské filmové akademie a již podruhé L.A. Director Guild Award. O rok později natočil VALMONTA, což je podle kritiky jediný vysloveně špatný Formanův film. Po tomto neúspěchu chtěl s filmováním skončit.

V roce 1996, však po sedmi letech přece jen přišel s novým filmem. Delší přestávka mu jistě prospěla k tomu, aby mohl natočit dobrý film. LID VS. LARRY FLINT je snímek o nekonečném boji porno magnáta Larryho Flinta za svobodu projevu. Forman za něj získal další Zlatý Globus, na Oscara ale už nedosáhl a musel se spokojit s pouhou nominací. Vyhrál i hlavní cenu na MFF v Berlíně. V roce 1999 natočil drama MUŽ NA MĚSÍCI, s Jimem Carreym a Dannym de Vitem v hlavních rolích, které je vlastně biografií neúspěšného amerického komika Andyho Kaufmana. Za něj si odnesl již druhou cenu z MFF v Berlíně. V roce 2001 si po dlouhé době vyzkoušel úlohu herce. Vytvořil roli v romantické komedii RABÍN, KNĚZ A KRÁSNÁ BLONDÝNKA. Od října 2003 začíná Forman natáčet historické drama EMBERS s Klausem Mariem Brandeurem a Winonou Ryder v hlavních rolích.

Miloš Forman je potřetí ženatý. Má celkem čtyři syny, dvojčata Matěje a Petra se zpěvačkou Věrou Křesadlovou, narozené roku 1964. Z posledního manželství s Martinou Zbořilovou (svatba 1999) má Andrewa a Jamese. Ač Miloš Forman není rodilý Američan a ve Spojených státech začal tvořit až téměř ve čtyřiceti letech, patří jistě mezi nejlepší americké tvůrce novodobé historie, jehož osamocení rebelové bojující za své názory dokáží oslovit snad každého diváka.

******************************************************************************************************

JURAJ HERZ:

Režisér, scénárista a herec Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmarku. Ke konci války byl spolu s rodiči deportován do koncentračního tábora. Po válce studoval na bratislavské Střední uměleckoprůmyslové škole fotografii a po ní na loutkářské fakultě DAMU režii a herectví. Poté spolupracoval jako režisér a herec s divadlem Semafor. Do menších úloh byl obsazován i ve filmech a brzy začal pracovat na Barrandově také jako asistent režie a pomocný režisér, mimo jiné na filmu Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kadár - Elmar Klos.

Jako samostatný režisér debutoval roku 1965 středometrážním snímkem Sběrné surovosti podle povídky Bohumila Hrabala. V následujících letech bylo zřejmé, že do naší kinematografie vstoupil talentovaný originální tvůrce, který se se stejnou jistotou a elegancí pohybuje na poli psychologického dramatu (Znamení Raka, Petrolejové lampy), komedie (Kulhavý ďábel, Holky z porcelánu), tragické grotesky (Spalovač mrtvol), hororu (Upír z Feratu), stylizovaného romantického příběhu (Morgiana) a v neposlední řadě i působivé pohádky s tajemnou atmosférou (Panna a netvor, Deváté srdce, Přezůvky štěstí). Jeho filmy se vedle žánrové různorodosti vždy vyznačovaly smyslem pro budování napětí, ale také smyslem pro humor (často černý), mimořádná pozornost byla věnována výtvarně stylizované stránce obrazu i promyšlenému výběru a vedení herců.

Juraj Herz ve své znamenité a úspěšné sérii filmů pokračoval také po roce 1987, kdy emigroval do NSR. Dále natáčel klasické i moderní filmové pohádky (Žabí princ, Hloupá Augustina, Císařovy nové šaty), více se věnoval tvorbě dokumentárních TV filmů i seriálů pro různé televizní společnosti v Německu, Rakousku, Francii i USA. Od začátku devadesátých let střídavě točí v České republice a v zahraničí filmy i dokumenty, inscenace a seriály, působí jako divadelní režisér v činohře i v opeře. Za vlastní filmovou tvorbu získal řadu domácích i mezinárodních ocenění, včetně velkých cen na festivalech v Karlových Varech, v Monte Carlu, v Chicagu aj. Vedle toho byl vyznamenán Velkou cenou bavorské televize a Státní cenou Bavorska.

/zdroj: csfd.cz

___________________________

KINO - DIVADLO - KAVÁRNA

Bělohorská 24, 169 01 Praha 6 - Břevnov

POKLADNA

(půl hodiny před každým představením)
tel.: 233 102 991
pokladna@dlabacov.cz

KAVÁRNA

PONDĚLÍ - PÁTEK 15:00 - 23:00
SOBOTA 12:00 - 23:00
NEDĚLE 12:00 - 21:00
kavarna@dlabacov.cz

PRODUKCE

info@dlabacov.cz

PRONÁJMY

tel.: 724 391 717
pronajmy@dlabacov.cz

KABINA / TECHNIKA

tel.: 233 102 992 / 731 937 729
technika@dlabacov.cz

DOPRAVA / MHD

MALOVANKA
Tramvaj 22, 23, 25 a 97 / Bus 143 a 194

GPS: 50°5’8.237″N, 14°22’45.709″E

Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.